Hnutí Brontosaurus - týdenní i víkendové akce
Nacházím tu klid, čas na nádech, pocit, že někde na zemi je pro každého člověka jeho Místo.
janička a radim jsou lidé vzdělaní a moudří, kteří si zvolili žít v dobrovolné skromnosti v propojení s krajinou. žijí si svůj sen sic na samotě, o to víc s otevřeným srdcem k naslouchání a poznávání nových lidí.
jsem vděčná za nalezení tohoto místa a především této milé rodiny, kde jsme alespoň trochu mohli přispět pomocí (formou víkendových i týdenních akcí v rámci ekologické organizace Hnutí Brontosaurus) s jejich hospodářstvím a velmi se inspirovat k životu v sounáležitosti a respektu ke všemu živému.
Jana Minářová
WWOOFer
Na Vartovně jsem strávila červenec 2014 jako tzv. WWOOFer (dobrovolný pracovník za stravu a ubytování). Celá rodina mě hned od začátku přijala mezi sebe, cítila jsem se vítána, sblížila jsem se s dětmi i s rodiči. Při pomáhání jsem se naučila mnoho různých užitečných dovedností z několika oblastí - zahrada, přírodní stavitelství, zvířata, výroba různých domácích produktů, výchova dětí apod. S Přímalovými jsme zůstali v kontaktu, na Vartovnu se velmi ráda vracím.
Šárka Sobolevská
Rozlučka se svobodou
Na statku Pod Vartovnou jsem byla v květnu 2016 v rámci rozlučky se svobodou naší kamarádky, jež jsem spoluorganizovala. Hledali jsme útulné místo v přírodě s lidmi, kteří by byli otevřeni našemu nestandardnímu programu.
Naše představa rozlučky zahrnovala zajímavý "svobodný" večer v pátek v Brně (nevěsta plnila různé úkoly, aby se nakonec setkala s dalšími ženami v baru), půlnoční zavázání očí a s nimi přejezd do hor, noční výšlap na kopec, kde budoucí nevěsta při východu slunce symbolicky opustí jednu část svého života a začne se chystat na novou. A na to navazovala čas na statku, kde by mohla vyzkoušet tradiční práce ženy, manželky, matky.
Taková byla představa a věřily jsme, že to klapne. A stalo se. Narazila jsem na stránky rodiny Přímalových a rozhodla se, zkusit štěstí. Radim byl již v telefonu velmi otevřený, navrhoval sám možnosti, co vše je možné u nich dělat. Než jsme se finálně dohodli, vzal si čas na prodiskutování všeho se svou ženou, což mi přišlo fér, vzhledem k tomu, že jsme přece jen plánovali narušit jejich soukromí a byli v očekávání příchodu na svět třetí dcerky. Další den jsme si vše potvrdili.
Samotná akce proběhla skvěle. Jedná se o nádherné místo přímo pod rozhlednou (byl zde krásný východ slunce), obklopené právě kvetoucím sadem. Radim i Jana byli nesmírně otevření, laskaví a ochotní nám vše ukázat a nechat nás věci vyzkoušet. Jejich dcera Anička s mladší Toničkou se časem také osmělily, ukázaly nám koťátka a Anička nám zahrála na flétnu.
Sobotní den jsme strávily procházkou po okolí, večerním dojením koz (není koza jako koza a není vemeno jako vemeno) a budoucí nevěsta z onoho mléka připravovala čerstvý sýr a pekla chleba. Večer jsme si společně povídali s celou rodinou a vyráběly ozdoby na svatbu. Vzhledem k tomu, že byla nádherně hvězdná noc, některé z nás spaly přímo na dřevěné verandě a ráno byly probuzeny kohoutem.
Nedělní dopoledne bylo věnováno stříhání berana. Nejprve jsme se trochu obávaly, abychom jej svou nešikovností nestřihly, ale brzy člověk dostane určitý cvik - i když na soutěž to zatím není. Na závěr pobytu byla budoucí nevěsta posazena na osedlaného oslíka a vyvezena s celým procesím až k příjezdové cestě, kde jsme se rozloučili.
Celkově to byl opravdu krásný víkend a nebudu váhat se pod Vartovnu vrátit znovu. Nejen kvůli krásné a čisté přírodě, vynikajícímu opravdovému jídlu (kromě jiného jsme měli degustaci jejich vlastních různých sýrů a dalších výrobků z mléka), možnosti pobýt se zvířaty a zkusit si práci na statku, ale především za Radimem a Janou a jejich dcerkami, protože šlo opravdu o moc příjemné setkání.
Michaela Blahutová